Novým šéfdirigentom Štátnej filharmónie Košice bude Robert Jindra

Štátna filharmónia Košice (ŠfK) ohlasuje zmenu na poste šéfdirigenta od nasledujúcej 53. koncertnej sezóny 2021/2022. Zbyněk Müller po 13 rokoch podá pomyselnú štafetovú šéfdirigentskú paličku svojmu nástupcovi, kolegovi z Českej republiky, Robertovi Jindrovi. Výmena sa zrealizuje v septembri 2021 v duchu kontinuity a nadväznosti na predošlé sezóny.

Pôsobenie na poste šéfdirigenta 13 sezón je v celosvetovom merítku výnimočné a odzrkadľuje to kvalitu spolupráce s orchestrom. O zmene šéfdirigenta sa na pôde ŠfK začalo prirodzene diskutovať v roku 2019, následne sa umelecká rada zhodla na novom mene. Viac približuje riaditeľka ŠfK Lucia Potokárová: „Zbyněk Müller vedie orchester od začiatku svojho pôsobenia v roku 2008 vysoko profesionálne. Vždy využíva skúšky orchestra na maximum a vytrvalo sa snaží o čo najprecíznejšiu interpretáciu. Jeho systematická, dlhodobá práca sa počas uplynulých 13 sezón odzrkadlila na zvyšovaní umeleckej úrovne, ako aj na stabilite a vyrovnaných výkonoch orchestra na domácich aj zahraničných pódiách.”

Sústredenosť, precíznosť, premyslená koncepcia, inteligencia, istota, razancia, ale aj úprimné emócie – to všetko sú atribúty umeleckého rukopisu dirigentskej osobnosti Zbyňka Müllera. Vzájomná spolupráca so ŠfK bude pokračovať, nakoľko sa od 53. sezóny stáva Müller hlavným hosťujúcim dirigentom ŠfK. A čo si odnáša z dlhoročnej spolupráce so ŠfK samotný Zbyněk Müller? „Vedle spousty cenných dirigentských zkušeností a pocitu, že jsem dozrál, dojem určité naplněnosti toho poslání. Že to celé mělo smysl. Přece jen – třináct let je docela kus života a je pro mne velmi uspokojující, že zrovna s tímto kusem stráveným v pozici šéfdirigenta v Košicích mohu být navýsost spokojený.”

V duchu kontinuity

Pre budúceho šéfdirigenta ŠfK Roberta Jindru nie sú Košice krokom do neznáma. Naopak, má k mestu, ako aj k orchestru ŠfK, vrúcny vzťah: „Musím říci, že z mé strany jsem ihned pocítil úžasnou energii a souznění se zdejším orchestrem. Takzvaně přeskočila jiskra. Velmi rád a s velkým nadšením jsem přijal nabídky ke společným projektům. Když mne paní ředitelka oslovila s nabídkou o užší spolupráci, byl jsem na jednu stranu překvapen, ale zároveň nesmírně potěšen. Během našich společných projektů byla pokaždé přátelská, kreativní a tvůrčí atmosféra. Víte, když mezi hráči a dirigentem vznikne opravdu dobrý vztah, vzájemný respekt a symbióza, je to podle mého základ úspěšné a oboustranně prospěšné spolupráce. A já to tak u košické filharmonie cítím.”

Robert Jindra je dirigentom, ktorý môže svojimi kvalitami bezpochyby nadviazať na skvelú prácu Zbyňka Müllera. V ŠfK veria, že umeleckú úroveň telesa dokáže udržať a naďalej rozvíjať kvality a konkurencieschopnosť orchestra v medzinárodnom meradle. Jeho bohaté skúsenosti, manažérske schopnosti, či spolupráca s mnohými významnými umelcami a inštitúciami dokáže iste zúročiť v pozícii šéfdirigenta ŠfK. Nezanedbateľná je aj Jindrova mimoriadna dramaturgická rozhľadenosť a nekonvenčné nápady. Tie budú cenným vkladom do programu nasledovných sezón Štátnej filharmónie Košice.

Zbyněk Müller sa s postom šéfdirigenta ŠfK rozlúči koncertom 24. júna 2021, na ktorom so „svojím” orchestrom uvedie cyklus symfonických básní „Má vlast” Bedřicha Smetanu. Inauguračný koncert Roberta Jindru je plánovaný na 7. októbra 2021 pri otvorení 53. koncertnej sezóny Štátnej filharmónie Košice.

Rozhovor s Robertom Jindrom

Ako dobre poznáte orchester Štátnej filharmónie Košice?

Díky tomu, že jsem měl možnost s košickou filharmonií již vícekrát spolupracovat, troufám si říci, že jsme se vzájemně, jak po umělecké, tak i lidské stránce, poznali dobře. Dokonce mám v orchestru již několik přátel.

Čím vás oslovila Štátna filharmónia Košice, že ste prijali ponuku na post šéfdirigenta?

Víte, byla to taková „láska na první pohled“. Poprvé jsem do Košic měl možnost přijet při nastudování Janáčkovy Její pastorkyně v Košické opeře. Krásné město a jeho atmosféra na mne velmi zapůsobili. Poznal jsem zde mnoho skvělých kolegů a lidí, zkrátka cítil jsem se tady od samého začátku skvěle po všech stránkách. Pak přišla nabídka od nynější paní ředitelky Potokárové ke spolupráci při zahajovacím koncertě sezóny. Byl jsem nesmírně potěšen, že šlo o symfonický koncert, protože jsem byl (bohužel) „zaveden“ jako výhradně operní dirigent. Musím říci, že z mé strany jsem ihned pocítil úžasnou energii a souznění se zdejším orchestrem. Takzvaně přeskočila jiskra. Velmi rád a s velkým nadšením jsem přijal i další nabídky ke společným projektům. Když mne paní ředitelka oslovila s nabídkou o užší spolupráci, byl jsem na jednu stranu překvapen, ale zároveň nesmírně potěšen. Během našich společných projektů byla pokaždé přátelská, kreativní a tvůrčí atmosféra. Víte, když mezi hráči a dirigentem vznikne opravdu dobrý vztah, vzájemný respekt a symbióza, je to podle mého základ úspěšné a oboustranně prospěšné spolupráce. A já to tak u košické filharmonie cítím.

Aká je vaša vízia spolupráce?

Především adekvátně navázat na 12ti letou, a podle mého názoru velkou éru, kdy v čele orchestru stál můj vážený kolega Zbyněk Müller. Udělal zde skutečně obrovský kus poctivé práce a beze sporu posunul kvalitu orchestru vysoko. Chtěl bych tedy na jeho výsledky dobře navázat a rozvíjet je. A v ideálním případě bych rád tuto pomyslnou laťku posunout ještě o kousek výš.

Plánujete sa podieľať aj na dramaturgii koncertnej sezóny?

To byl jeden z hlavních důvodů, proč jsem nabídku přijal. Paní ředitelka Potokárová je skvělá manažérka, upřímný člověk, ví, co chce, ale umí také naslouchat. Už při předchozích projektech se mnou velmi pečlivě probírala dramaturgii koncertu. Někdy mě musela (a bude muset ) trochu krotit. Já totiž velmi rád vyhledávám a objevuji rarity, málo uváděná díla, a mým přáním je ukázat, že oblast klasické hudby je nekonečný oceán, který skrývá stále mnoho nepoznaných pokladů. I v tomto duchu společně s paní ředitelkou komunikujeme a velmi mě těší, že společně budujeme směr, jakým by se měla ubírat naše cesta. Naším cílem je, aby celková dramaturgie koncertních sezón byla vyvážená, aby zahrnovala jak atraktivní tituly, zajímavé osobnosti i již zmíněná méně známá díla napříč všemi hudebními styly.

Aktuálne sa intenzívne venujete opere. Môžeme očakávať, že sa jej budete venovať aj v Košiciach?

Jeden z hlavních podnětů přijít k symfonického orchestru bylo odklonit se od „nálepky“ operní dirigent. Tudíž bych se zde rád věnoval převážně symfonické tvorbě. Nicméně díky tomu, že jsem před dirigováním vystudoval i operní zpěv, a mé velké lásce k vokální tvorbě, bude můj příklon k vokálně symfonickým opusům asi zřejmý. S paní ředitelkou jsme diskutovali i o koncertním uvedení opery, která vybočuje z běžné dramaturgie zdejšího divadla.

Na druhej strane, máte niektorú symfonickú skladbu ako svoj sen, ktorý by ste si chceli naplniť so ŠfK?

To je otázka, na kterou byste musela najít několikastránkový formát. Jak již bylo výše zmíněno, těžiště mé dosavadní umělecké činnosti spočívalo převážně v dirigování opery. Zaplať pánbůh se ale tento můj „operní cejch“ daří umazávat a čím dál více mne oslovují ke spolupráci i symfonické orchestry. Velice rád, a nyní již pravidelněji spolupracuji například s Ostravskou filharmonií či Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu. Chci tím říci, že jestli v operní oblasti mám opravdu nemalý repertoár za sebou a svůj velký splněný sen také (tím je Smetanova Libuše ve „zlaté kapličce“ v Národní divadle v Praze) tak v symfonickém repertoáru mám velmi co dohánět. Cítím to tak trochu jako svůj handicap. Pokud bych měl přeci jen i v této oblasti říci nějaké své sny pak by určitě padla jména jako A. Bruckner, H. Rott, F. Schmidt, C. Debussy, W. Williams, J. B. Foerster… já vám to říkal, nebere to konce.

Čo by ste chceli v Štátnej filharmónii Košice zlepšiť, resp. na čo prvé sa zameriate?

Víte, já jsem vlastně člověk, který je věčně nespokojený. I po tom nejúspěšnějším koncertě nebo představení sedím a ihned přemýšlím, co vše nebylo úplně optimální, co je nutné zlepšit. Nejhorší podle mého je, když by člověk byl sám se sebou spokojený. Umění je sice věc nezměřitelná, je to kreativní činnost, jejíž vyvrcholení však nemá v interpretační rovině žádného objektivního soudce. Mým cílem je se zaměřit na možné technické nedostatky, které už jasně identifikovatelné jsou. Chtěl bych co nejvíce rozšířit dramaturgii o rozličné hudební styly, aby hráči měli možnost se na nich technicky i interpretačně rozvíjet a pochopitelně přizvat dirigenty, kteří orchestru budou i v tomto směru přínosem. Nechci však působit jako mnozí nově nastupující šéfové („vlk taky sliboval“). Jeden můj velmi dobrý známý muzikant z orchestru Národního divadla říkává „kecy nemaj cenu, ukázaná platí“. Takže se pojďme pustit do práce.

Na čo sa v Košiciach najviac tešíte?

Na čas strávený při společném muzicírování, na radost v očích z úspěšného provedení nejen hudebníků a celého týmu, který je také svým přístupem a zaujetím, byť publikem neviděn, také hnacím motorem této instituce, ale především na pohled do plného sálu našich diváků! To bych přál nám všem!